A mory

Hejátko přichází se sedmou básnickou sbírkou A mory – dílem, které (zatím) završuje jednu z nejvýraznějších etap jeho tvorby. A mory tak uzavírají lyrický trojlístek, který tvoří s předchozími knihami Věchýtek Kasandřin (2012) a Rzi plání urouhaných (2013). Jejich duchovní i tématické kořeny sahají do let 2010–2012, kdy se Hejátkův lyrický hlas formoval do své zralé podoby – poezie na pomezí mytologie, intimní zpovědi a existenciálního podobenství.

Zatímco v knize Věchýtek Kasandřin Hejátkův lyrický subjekt se svou múzou teprve koketuje, ve Rzech plání urouhaných už se jí aktivně dvoří a sní o lásce, která má přesahovat samotnou skutečnost. V A morech však tento vztah dospívá k závěru. Dochází k loučení. Rytíř a jeho princezna se rozcházejí – nikoli z nenávisti, ale z poznání, že i sny mají své hranice a že láska může být pomíjivá.

Hejátkova poezie je i zde jazykově bohatá, metaforicky živá a formálně odvážná. Básník střídá volný i vázaný verš, pracuje s rytmem, asonancí i jasnými rýmy. Každá báseň funguje jako samostatná imaginativní miniatura, v níž se vášeň, mýtus a filozofie spojují do jednoho proudu. Sbírku A mory lze chápat jako milostně-mytologickou pouť básníkova alter ega – cestu od vyhnání z ráje přes očistec až k hranici emocionální propasti. Kniha uzavírá nejen autorovu lyrickou trilogii, ale i jedno výrazné období jeho tvorby. Sbírku A mory vydalo nakladatelství Denudato v počtu 250 kusů v roce 2015. Kniha je navíc doplněna exkluzivními ilustracemi Ladislava Maria Wagnera.